Až mě andělé zavolají k sobě
nechci mít na pohřbu šumaře
Dám přednost před smutečním maršem
bluesové tiché kytaře
Předem už prosím pozůstalé lidi
nechte doma sváteční černý šat
v džínách si sedněte u mě
ať můžu s vámi zazpívat
Že se obávám té neznámé pouti
chápejte umřu poprvé
na světě nechávám svou touhu a lásku
duše má bude bez krve
až půjdete ze hřbitova někam pít
dejte si za mě taky skleničku
jenom své ženě chtěl bych říct
zůstaň pak se mnou chviličku
Koukám se do ulic
slzy mi lezou do očí
můj život končí ve hvězdách
lidé se dole plahočí
Měl jsem rád život bláznivej
já neměl srdce z kamene
Sem tam si někdo vzpomene
Až mě andělé zavolají k sobě
*
JE NOC
Je noc a z dálky houká vlak
v něm možná jede někdo jako já
za někým kdo na něj čeká s láskou
a vlídností ho přivítá
Je noc a šlapu jenom tak
tisíce lidí chodí jako já
za někým kdo na ně čeká s láskou
a vlídností je přivítá
Jenže já nemám kam jít
marně přemýšlím ke komu
ze smutku často musím pít
a svěřuji se kdekomu
Jednou se změní
můj život bez naděje
začnu mít zájem
co okolo se děje
až potkám toho
kdo jako já
steskem se trudnomyslným chvěje
Je noc a z dálky houká vlak...
