TEXTY



A HRDÝ BUĎ
28.12.2004


Ulicí kráčím nejistej krok
Už je zas v háji minulej rok
Červem jsem pořád tak jako dřív
Marný je kydat ten starej chlív

Jidáši mají otrlou tvář
Medailí skví se největší lhář
Chléb a hry nonstop prastarej trik
Strach není móda je to jen zvyk

Rovně jít nejde fér nelze žít
S vlky se musí na měsíc výt
Mozek nám krmí den ze dne víc
Vakuum v mozku v srdci je nic

Komerční žvásty bulvárů šmak
Zavři svou hubu jseš pouhej brak
Stádo je hnízdo do řady vlez
Nedojdeš k cíli nejde žít bez peněz

Pokora k smíchu čert si ji vzal
Závist a zloba jdou světem dál
Bezmocně bloudí svědomí tmou
V zástupu ovce na jatka jdou

Idejí zápach krvavejch let
Pomníky vůdců zoufalej Svět
Hledání pravdy smlouvy jsou cár
Karneval slávy Charón je stár

Pramice pluje nad mlhou stín
Po velké lásce zoufalej splín


*



MEDIÁLNÍ SEN


Všichni zaměstnanci veřejnoprávních i komerčních televizí dali výpověď. Zhasly všechny obrazovky a po chvíli naskočil stálý obraz - Televizní vysílání skončeno.

V prvních chvílích zůstali diváci bez dechu. Nevěřili, že by mohla skončit neoddělitelná část duchovního života. Seděl jsem u té kouzelné bedýnky, ovladač v ruce, v papučích, s kávou...

Co teď? Jak vyplním dlouhé večery? Kdo mne vysvětlí mezinárodní situaci? Kdo mne rozesměje? Už neuvidím duchaplné zasedání senátu a parlamentu. Už neuvidím havárie na dálnicích. Už neuvidím hokejová utkání.... Mé oblíbené reklamy. Počasíčko...

Po několika dnech jsem zpozoroval změnu. Knihkupci se radovali. Lidé začali číst. Začali se více navštěvovat. Začaly podvečerní procházky v parcích. Sběrny vyřazených televizorů bohatly. V příkopech okresních silnic ležely stovky bedýnek s obrazovkou. Známý podnikavec postavil v Lánech dvoupatrový dům z televizorů.

Národ začal chodit do divadel, kaváren, kin. Úspěšný podnikatel zakoupil Kavčí Hory a z celého komplexu vytvořil bludiště voskových figur slavných osobností uměleckého a politického života. Nechyběly bary, bufety, posilovny, i erotické šopy. Zásluhou rekvalifikace bývalých zaměstnanců nikdo neztratil práci.

Koncesionářské poplatky nikdo nezrušil. Byly poskytnuty Ministerstvu zdravotnictví na nervová sanatoria. Určitá část občanů nezvládla ztrátu své každodenní radosti.

Oční lékaři zaznamenali zlepšení zraku celé stárnoucí generace. Ubylo infarktů a mozkových mrtvic. Sexuologové zjistili rapidní aktivitu sexuálních styků. Porodnost stoupla o 70 % . Některé vyspělé státy Evropy začaly naši zemi následovat.

Probudil jsem se z hrůzného snu. Rychle jsem zapnul televizi. Vše bylo v pořádku. Na obrazovce se objevilo Peříčko. Oddychl jsem si. Slušný člověk může opět žít.


*



KDO BUDE PREZIDENTEM?
napsáno 26. května 2001


Občas se objevuje v hovorech hospodských i parlamentních otázka, kdo asi stane v čele našeho malinkého českého státu. Malý vousatý, korpulentní mužíček známý svou kubánskou zachraňovací misí? Nebo vousatý pán, služebník církve? Nebo pán s knírkem, opředený ješitností? Nebo milovník žaludečního likéru a nepřítel pitomých novinářů? Kdo?

A amatérští zákonodárci z ulice navrhují: „Já bych dala na Hradčany Karla Gotta! Když by to šlo s republikou do háje, aspoň by krásně zazpíval! A měl by mezinárodní ohlas. Dávali by nám další půjčky!“

„Já bych udělal referendum!“ „Neblbni, to by lidi zvolili Jágra a Amerika by ztratila skvělýho hokejistu!“ „Reagan byl taky prezident a byl to kovboj!“

„Já bych byl pro Gotta. Karel prachy získal poctivou prací. Nehrozilo by, že vyrabuje státní pokladnu!“

„Já bych udělal prezidentem Zdeňka Trošku! Umí dělat dobrý pohádky. A to je důležitý! Národ musí věřit pohádkám!“

„Srstka, ten by byl prezidentem!“ „Neblbni, ten by dal volební právo psům!“

„Já bych sázel na Petra Novotného. Pálí mu to a má rád srandu. Veselej prezident, veselej národ!“

„Kluci, já bych to udělal jinak. Z každý politický strany by byl jeden prezident. Měli bysme třeba čtyři prezidenty. Když by se jednalo o to, něco rozhodnout nebo podepsat, hodili by si kostkou, a ten, kdo by vyhrál, by rozhodoval. Byl by klid v národě.“

„Já bych udělal hlavou státu důchodce Čubulíčka! Když se prdne v hospodě o Silvestra, má pak krásnej novoroční projev!“ „To má, ale jinak celej rok mlčí!“ „No, a to je právě ono! Má nejlepší předpoklady, aby byl naším parlamentem a senátem zvolenej!“


*



ČTYŘI MILIONY KRÁLÍKÛ


Náležím mezi ně. Náležíte k nim i vy - babičko, dědečku, děcka školou povinná, rodičové, mladíci, dívky, invalidé, nezaměstnaní, důchodci i pracující. Našim domovům v sídlištích říkají KRÁLÍKÁRNY.

Nejsme občané, nejsme lidé. Jsme králíci, kteří jsou ohroženi dle článku jistého superredaktora rakovinou. Nic proti, třeba ano, ale je to důvod, abychom byli označeni jako králíci? Není to veřejná urážka čtyř milionů lidí, kteří si zkrátka nemohli postavit domy, vily, rezidence? Socialismus nás nastěhoval do sídlišť a to, že budeme nazýváni králíky jsme tenkrát nevěděli. Byli jsme rádi, že vůbec bydlíme. Ona byla totiž totalita.

Kdybych měl dvě stě milionů, založil bych svou vlastní televizní stanici a prosadil bych, aby naše zemička zůstala turistům zavřena v důsledku všeobecné myxomatózy. Vypoulených očí nad politikou dvou opozičně-koaličních velkostran máme nadbytek.

A byl-li bych lobistou za rekonstrukci bytových panelákových jader, samozřejmě bych přestal občany nazývat králíky, ale ctěnými zákazníky.

Buďme rádi, že nežijeme v Austrálii. Tam by nás při přemnožení postříleli. Nezbývá než v těch králíkárnách dožít. Na to, aby si čtyři miliony lidiček pořídily bydlení v "Beverlyhillech", na to by nestačily naše solidní peněžní ústavy ba ani kampeličky.

Přesto je záslužné, že jsme označeni jako Oryctolagus cuniculus z řádu zajíců rodu savců. Dle odborníků se páříme od února do července a pocházíme z Afriky.

Proto, až nás naši zachránci vystěhují z králíkáren, budeme moci žít v norách, mít několik vrhů po šesti mláďatech za rok a dožijeme se až deseti let. A hlavně - budeme moci bydlet ve stanech a živit se trávou a pampeliškami.

Je zajímavé, že ti, kteří nebydlí v králíkárnách mají stejné vzezření jako my. Povážlivé je to, že když si někdo z králíkárny vezme někoho z domkářů, křížením geneticky rozdílných rodičů vznikne jedinec zvaný bastard.

Ale k něčemu jsme, my bastardi z králíkáren, přeci jen použitelní. Jako čtyři miliony oprávněných voličů!


*



DEMOTOTALITA


Ano! Čtete správně! Demototalita je nový směr lidstva. V totalitě se všichni bojíme o hrdla, ale máme vepřové a pivo. V demokracii se bojíme bankrotu a zdražování. V Demototalitě nebudou mzdy! Všichni budou pracovat zdarma! Daně se nebudou platit ani v naturáliích. Zmizí korupce, protekce, spořitelny, banky.

Hrací automaty budou na žetony, které budou bezcenné. Nebudou přepadení. Peníze zmizí jako ohavný přežitek kapitalistického řádu. Městy a vesnicemi budou projíždět vozy s jídlem a nápoji, umělci budou radostně zdarma estrádovat, lidé budou šťastni a spokojeni, ostří satirici se oběsí na kšandách, protože nebude co zesměšňovat, razítka budou bez kolků, za produkci hudebních skupin nebude lačný magistrát vybírat poplatky.

Prezident, ministr, soudce, profesor, dělník, lékař, všichni budou mít jídlo ze dvou chodů - fazole s párkem a párek s hořčicí, osmistupňové pivo a českou kolu -, dívky u dálnic budou zdarma dávat naději a v sněhové kalamitě udržovat sjízdnost komunikací. Benzina a spol. bude dávat plnou nádrž, Telecom bude nabízet zdarma telefonní stanice.

Televize NOVA a ČT se spojí v nerozlučnou veřejnoprávní stanici. Všichni si budeme rovni, nikdo nebude křivý! Cizí turisté budou platit poukázkami, které získají za poplatky na hranicích. Na hradní vlajce bude vyšit nápis PENÍZE JSOU FUJ.

Milionáři a miliardáři rozdají svůj majetek nadacím a humanitním společnostem, kostely budou plny kajících se politiků, kteří získali majetek střetem zájmů, zdarma budeme chodit na záchodky, zdarma budou přestupy hokejistů, fotbalistů, tenistů a žroutů švestkových knedlíků.

Zmizí ochranky a obrněné vozy, budou zbytečná rčení Peníze kazí člověka, Bez peněz do hospody nelez, U vejskala nenajdeš, u stejskala najdeš, Neber si bohatého, Peníze smrdí, ale koupíš za ně voňavý.

Budou zrušeny politické strany, protože, kde nejsou peníze, tam je jejich existence zbytečná. Moudrost a skromnost nám bude velet - Vezmi si z obchodu jen to, co potřebuješ!

O víkendy budeme jezdit do rezervace, kde se budeme vesele dívat a žertovat s blázny, kteří se nedokázali zbavit závislosti na penězích. Děti budou pokřikovat na šílence u hromad zlata: Hele, jak hrabe! Zakutálel se ti dolar! Při cestách do zahraničí dostane každý "euráčky" a po návratu bude vyprávět, jak jsou směšní, závislí na prašulích.

Musím končit svou úvahu. Zhasínají světla na pokojích a to víte, v Blázinci musí být pořádek!


*



OPUŠTĚNÍ


Potkávám je na ulicích, v parcích, v lese - jdou a spíše se drží u zdi, snad aby nepřekáželi těm, kteří mají rychlejší krok, možná z ostychu, že už nejsou mladí a krásní. V očích jsou vzpomínky, tváře plné vrásek. Jejich společníky jsou vnoučátka, psíci a hole. Do šedivých vlasů sněží a spadává podzimní listí. Důchodci.

A kypící svět se na ně dívá jako na nepotřebnou veteš, na neplodnou krajinu, kterou stačí minout s pozdravem na půl úst a nepovšimnout si tichého smutku, který je zastírán překotným vyprávěním, plachým mlčením. Jdou a sbírají lásku vnoučátek, psíků, koček, sypou vrabcům na římsy a odhánějí věčného hosta - Samotu.

V bufetech postávají u malého piva a vzpomínají na odešlé kamarády. Vědí, že se kácí v jejich lese. Zůstali u svých starých lásek, zvyků, pověr a předsudků. Žehrají, že nehrají v rádiu jejich písně, diví se nové módě, kupují čtvrtku chleba a jedno mléko, nadávají na politiku, na drahé telefony, vzpomínají na kouzlo černobílých filmů, oprašují zažloutlé fotografie. V koutě mlčí polámaný gramofon.

Vypráví si o tom, jak by bylo krásné mít větší důchod na jednolůžkový pokoj v domě důchodců. Jdou jakoby se styděli za své stáří, za své obnošené zimníčky a spravované brýle. Míjíme je a nevíme, že jsou naší budoucností.

Odpusťme jim nevrlost, mlčení, nálady. Jejich cesty nevedou do dálek naděje. Vedou do čekáren nemocnic a doktorů. Buďme k nim vlídní. Stáří je křehká květina, zranitelná a bezbranná.


*



BEZE SMYSLU DO NESMYSLU


Již nyní, před volbami, mohu naznačit, jaké bude spektrum našeho politického života. Dlouhými studiemi vnímaného SMYSLUPLNA vidím budoucnost velmi pozitivně.

Současná strana Levopravého středu se inverzně (převráceně) vymění za Pravolevý střed za předpokladu, že Levá alternativa anarchisticko-zmateného charakteru se přikloní k Solidnímu socialisticko-středovému levicovému totalismu.

Ultrapravicová tlampačová reprodukce radikální perspektivy se nechá ovlivnit českým pravicovým středem, který se propojí s Křesťansko-lidovou platformou veřejně prospěšné společnosti. Je zřejmé, že se toto přeskupení provede beze změny křesel.

Platy budou navýšeny, neboť k pochopení nových trendů politické činnosti, která zůstane stejná, je potřeba více duševního úsilí jsoucích politiků.

Nestálá stabilita nesmí převrátit nastolenou stabilitu. Semknutý kolektiv LIDEM zvolených zástupců dál bude usilovat, aby státní rozpočet nepřevýšil vrstvící se dluhy sahající až do příštího tisíciletí.

Naše prostá i intelektuální populace, pravdivě informována komerčními médii, vbrzku pochopí, že šubrati se (vláčeti) je nutno v zájmu příštích generací.

Tento můj epigram nesmí národ brát vážně: Už jste slyšel pane Novák mou poslední zprávu, klonovat prý v čechách budou místo vola krávu, kráva ta je užitečná, můžete ji dojit, vůl má pouze tenkrát význam, když se chodí volit.- Naopak!

Je nutno, vložit svůj hlas a celé volební období chválit nebo spílat. Jemu nebo sobě. Bylo by dobře, kdybychom mohli sami sobě říkat: "Dobře jsem volil!" Ale nemylme se. Budeme říkat jako říkali ti před námi: "Já vůl!" A nemusíte se stydět! Oni to o nás budou říkat zcela určitě.

Jedinou budoucnost má kyselina. Ta žere každého!


*



DIAGNÓZA


S přibývajícím věkem přibývá nadávek. Je to hořkost ze ztráty mládí. Jakmile se přistihnu, že začínám kárat, nabádat, radit, poučovat, odsuzovat, připomínat, - dal bych si nejraději facku.

Každé setkání s někým, kdo se usmívá navzdory počasí, obtížen desítkami křížků v občance, vítám jako posla dobrých zpráv. Celý den je pro mne krásný, potkám-li dědu, který si vesele píská nebo zpívá šlágr z mládí. Člověk je starý tenkrát, když ho staří vezmou mezi sebe. Pevně věřím a už i vím, že se stav duše přenáší nejen do tváře, ale i do činů člověka.

S některými mladými lidmi se bavím s ostychem. Mám zvláštní pocit, že jsou starší než-li vypadají. Naopak potkávám šedivé babky, které vlečou tašky. pokulhávají a přesto se dokážou usmát na přivázaného voříška před obchodem a říct: "Šmudlo, nenaříkej, panička přijde. Dostaneš buřta." To není hraní na poezii. To je skutečná poezie života.

Bojím se těch, kteří jen spílají a nadávají na zkažený svět, na nemorální mládež, na počasí, na děti, na všechno, co je jiné, než oni pokládají za správné. Ta zapšklost se šíří jako infekce. Blbá nálada. Svět nikdy lepší ani horší nebyl. Vždy byl, je a bude stejný. "Svět je chlív, ale je tady hezky!" říkával otec mého kamaráda.

Nejvíce mne v Americe, v Austrálii, překvapovala odpověď na otázku: Jak se máš? "Dobře!" A říkali to staří, mladí, zdraví i nemocní. U nás, když položíme stejnou otázku, se dozvíme celou diagnózu, do hrnce špíny se namočí všichni bez rozdílu a ještě se dozvíte, že brzy bude konec světa. A tak odpovídám: "Mám se dobře!" A když se mne ptají: "Proč?" Sáhnu si na své "bajpásové" srdce a odpovídám: "Dobře. Protože žiju."


*



BEJVÁVALO, BEJVÁVALO?


V První republice se říkávalo – Za Rakouska-Uherska bylo lépe! Za Hitlera se říkávalo – Za První republiky bylo lépe! Za komunistů se říkávalo – Za Hitlera bylo lépe. Za Havla se říká – Za komunistů bylo lépe! Až tady bude (například) prezidentem valašský král Bolek Polívka, bude se říkat – Za Havla bylo lépe!

Největší zajímavostí a zároveň nepochopitelnou blbostí jsou setkání, kdy bývalý akční komundíra říká – Za komunistů to bylo lepší. A já vím, že má tři auta, kouří ameriky, pije plzeňskou dvanáctku, má chalupu u Rakovníka, bydlí v baráku za pět milionů, každý rok má dovolenou u moře, děti mu studují a na tričku má nápis – O.K. USA.

Vyvstává otázka – po čem se mu stýská? Po schůzích? Po Sovětském svazu? Po oslavách Prvních májů? Po sjezdech? Po konferencích? Po dovolené u Černého moře? Po vodce? Po oslovení - soudruhu? Po pozdravu – Práci čest? Po důstojnické hodnosti v Lidových milicích? Po přehlídkách Spřátelených armád na Letenské pláni? Po skandování – Ať žije KSČ – Ať žije soudruh Husák - Se Sovětským svazem na věčné časy! Lituje, že už nepochoduje s mávátkem v průvodu pod rudou vlajkou? Je mu líto, že už nestojí na tribuně vedle krajského tajemníka? Nevím! Nechápu!

Vždyť většina těch, kteří byli ve straně SRPU A KLADÍVKA a měla vůdčí postavení (od okresu po ÚV), má dnes opět postavení ve společnosti. Naopak – tak zvanou Něžnou revolucí získali to nejcennější. Mohou se svým majetkem chlubit a nemusí zatajovat a předstírat.

Konečně vyměnili výlety do Moskvy za výlety a služební cesty do Paříže, Vídně, New Yorku. Své moskviče a lady šoupli do bazarů a sedí v posledních modelech světového autoprůmyslu. Mají moc ekonomickou a tím i politickou. Tlustá bílá čára jim otevřela cestu k úspěšnému životu. Děti a vnuci jim studují v Americe, v Anglii, místo gorodek hrají golf. A dál nazývají spoluobčany „lidem“, „ulicí“, dál sponzorují své oblíbené umělce, místo soudružských MDŽ-hostin chodí na rauty a hlavně nechtějí nic slyšet o minulosti.

Jen mezi svými si postesknou – Jó, za komunistů to bylo lepší. Ale nikdy už neřeknou – Za nás! Oni vždy vědí, kam obrátit plachtu, kam pohnout kormidlem, jak využít vítr. Minulým generacím znárodnili (ukradli) majetek a nyní mají svůj. Skoupili, co se dalo. Mají za sebou peníze a tím mají i moc. Zajímalo by mne, jak by tihle překabátění bolševici zírali, kdyby se zase vrátil ten jejich socialismus a „lidový stát“ by jim znárodnil to, co získali v demokracii.

Podle mého názoru by zase neprohráli. Myslím si, že nadávají jen ze setrvačnosti. A proč by také nadávali? Vždyť 17. listopadu 1989 také zvítězili. On chameleón totiž nikdy neprohraje. A já se vám přiznám. Raději je vidím se zlatými řetězy na krku, než aby nám zase dávali řetězy na nohy. Ale co není, může být - říká se.


*